AKTUALITA
6. 3. 2004
Jak se jezdí ve městech?
Rubrika: Ostatní
Hodně lidí využívá kolo k víkendovému nebo prázdninovému vyřádění, tedy oficiálně řečeno „pro sport a rekreaci“. Ale ještě víc je těch, kteří mají kolo a používají ho (nebo by ho alespoň rádi používali) k přesunům do práce, na nákup, do úřadu, prostě pro běžnou dopravu. Na českých vesnicích je to běžná součást života, jen ve městech to trošku drhne. I proto byla na adrese www.vemeste.nakole.cz založena diskuze s hodnocením našich i zahraničních měst. A co ukazují první měsíce provozu?
Každý návštěvník má možnost udělit libovolnému městu od 1 do 5 bodů. Doplňme, že systém vám umožní hlasovat jenom jednou a později hodnocení případně změnit.Pokud vybereme jenom města, která mají „rozumný“ počet hlasování, nevychází Česká republika obecně příliš dobře. Na prvních místech s nejvyšším počtem bodů se objevují především zahraniční města jako Kodaň, Amsterdam, Vídeň či Berlín. Teprve za nimi s odstupem nastupují známá česká cyklistická města jako je Hradec Králové nebo Pardubice. Dost dobré hodnocení mají i Kralupy nad Vltavou. V průměru dostala tato česká města známku o něco lepší než je průměr. Bohužel, velkoměsta jako je Praha, Brno nebo Plzeň, zůstávají na samém dně tabulky s průměrným hodnocením někde mezi „velmi špatné“ a „špatné“.Zatím to tedy vypadá, že u nás se na cyklisty myslí hlavně ve městech, která splňují dvě základní podmínky:První z nich je rovinatý terén, který je někdy označován za předpoklad rozvoje cyklistické dopravy. Že je to mýtus, ukazují studie Evropské unie už řadu let. Švýcarsko by asi nikdo neoznačil za rovinatou zemi, a přitom například v Basileji jezdí 23 % obyvatel denně do práce. V Bernu, kde značná část vozovek prudce stoupá nebo klesá, má cyklistická doprava podíl 15 %. Stejným příkladem jsou i norský Trondheim či italská Ferrara. Také výzkumy v českých městech ukazují, že cyklistiku lze rozvíjet i v podmínkách, jaké nabízejí města Ústí nad Labem, Liberec, Žďár nad Sázavou nebo Jihlava.Druhým spojujícím rysem cyklisticky přívětivých měst je přítomnost velkých závodů na okraji města. Moment, to nezní moc logicky, že? Je to tak! Tam, kde jezdí místní doprava jednou za půl hodiny, není nic snazšího než sednout na kolo a během čtvrt hodiny být v práci. Tak je tomu například v Kralupech nad Vltavou – Kaučuk tu zaměstnává nezanedbatelnou část místních obyvatel, kteří už tradičně jezdí do práce na kolech. Zároveň je Kaučuk velkým investorem, který ekonomicky městu pomáhá. Podobná je situace ve švédském Västerås, kde se ve spolupráci s podnikatelským gigantem ABB rozvinula komfortní síť cyklostezek a 35 % veškeré dopravy se tu odehrává na kole. V takových městech si hustá cyklistická doprava budování cyklostezek prostě vynutí a velké silné firmy tu mohou hodně pomoci.Tolik tedy konstatování stávajícího stavu. Většina diskuzních příspěvků u českých měst je kritická, ale najdou se i pochvaly. Určitě nemá smysl stát se „zdí nářků“, ale současná struktura prostě ukazuje na neradostný stav v našich městech. Jak tvrdí jeden z diskuzních příspěvků: „Taky jezdím na kole, ale jezdit na kole po městě plném exhalací, riskovat kolize a s velikým křikem si na to stěžovat - to pardon, to by mě prostě NENAPADLO. Oč lepší je hodit kolo na auto, odjet někam do pěkné přírody a tam se vyjezdit po okreskách.“ Tedy jinými slovy, doporučuje rezignovat na špinavá, auty přeplněná města, vzít to jako fakt a odjet někam „ven“.Mohla by to být úsměvná historka, kdyby to ale nebylo nakažlivé. Pokud tenhle přístup zaujme většina, může se stát, že nám tu zbyde jen pár „hezkých“ přírodních rezervací, navzájem pospojovaných vysokorychlostními silnicemi. Na jejich okrajích pak budou velká parkoviště, aby se tam všichni mohli pohodlně dopravit. Anebo začneme hromadně chodit do tělocvičen, jezdit tam na rotopedech a přitom se dívat na obrázky krajiny, která bude ubíhat kolem na plátně.Druhou možností je zasadit se svým hlasem o rozvoj cyklostezek. Pokud bude kolo rovnocennou alternativou, řada automobilistů si možná rozmyslí vytahovat auto na každý kratší přesun. Příkladem pro ostatní města je třeba Vídeň. Má velmi podobné podmínky jako Praha, a přitom se tu jezdí na kole ostošest. Pro srovnání, v Praze činí podíl cyklistické dopravy 2 %. Podle výzkumu, který organizoval Ústav dopravního inženýrství, ochotu používat kolo pro jízdy do školy a do práce vyjadřuje zhruba polovina dotázaných pražanů (kompletní výsledky jsou k dispozici na www.udi-praha.cz).Na adrese www.vemeste.nakole.cz je také volně ke stažení příručka, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Už při zběžném prolistování je každému jasné, že města, která vsadila na cyklistickou dopravu, kvetou nejen po stránce životního prostředí, ale (světe, div se) také ekonomicky. Nakonec jsou spokojeni všichni – obyvatelé, obchodníci, podnikatelé i městské zastupitelstvo.
Zpět