AKTUALITA
15. 6. 2011
Cesta za nadějí, už potřetí
Rubrika: Ostatní
Handicapovaný neprofesionální sportovec Heřman Volf v pátek 17. června v 8.00 ráno vyráží na svou v pořadí již třetí cestu na handbiku – tentokrát do Říma. Cílem je Svatopetrské náměstí ve Vatikánu. Jeho posláním je dovézt dopis papeži Benediktu XVI. za české vozíčkáře. Hovoří tam o „Cestě za nadějí“.
Heřmanovým snem je projet „křížem krážem Evropu na handbiku“. Po úspěšných cestách do Paříže v roce 2009 a do Banské Bystrice v loňském roce si letos naplánoval cestu na jih. Poslední cesta – do norského Osla – se uskuteční v létě 2012.
Podstatou projektu CESTA ZA SNEM je ukázat veřejnosti a hlavně těm, pro které se, tak jako pro Heřmana, stal po úraze invalidní vozík nezbytnou pomůckou, že i handicapovaný člověk se může nejen sportu aktivně věnovat, ale plnit si i své sny.
- Heřman Volf
Heřman se narodil v roce 1965 a prakticky od 4 let, kdy začal závodně plavat, byl po celý život aktivním sportovcem – kromě plavání se věnoval vytrvalostnímu běhu, hodu oštěpem, rychlostní kanoistice, triatlonu, cyklistice, lyžování, potápění… Je ženatý a má dvě dcery.
Jeho život se změnil v roce 2006, kdy ho nešťastný pád na lyžích upoutal na invalidní vozík. Díky rodině a přátelům a hlavně své silné vůli se během 9 měsíců vrátil do běžného života.

Pravidelné rehabilitace a individuální domácí cvičení ho již rok po úrazu posadily zpět na lyže – vlastně na lyži (monoski). Brzy se vrátil i k cyklistice a dnes si právě pomocí handbiku dál plní své sny. Jeho velkým snem, ještě před úrazem, bylo dojet na kole do Paříže. Díky osudnému pádu na lyžích se zdálo, že tuto svou touhu už nikdy neukojí. Naděje ale umírá poslední. Trvalo to sice několik let, ale Héřa se dokázal vyšvihnout zpátky do sedla, místo nefunkčních nohou zapojil ruce a díky ohromné vůli a velkému přátelství si tento zdánlivě neuskutečnitelný sen dokázal splnit. Zjistil tak, že pokud člověk něco opravdu chce, ani sebevětší překážka ho nemůže zastavit. Vznikla tak CESTA ZA SNEM, projekt, který rok za rokem získává na síle a objemu, projekt, který se stal nedílnou součástí Heřmanova života.
Heřman získal zaměstnání. Jeho život dostal další rozměr…
„Život není o tom, jestli máte nebo nemáte to či ono. Hlavní je touha a vůle. Vůle poprat se s osudem a dokázat, že se dá vše zvládnout. Já jsem díky tomu, že jsem na vozíku, poznal spoustu skvělých lidí, kteří mi ukázali, že sny, které jsem měl, si dál můžu plnit. A já jsem člověk, který rád sní a své sny si rád uskutečňuje… Jedním z těchto velkých snů, který se díky projektu stává realitou je procestovat alespoň část Evropy vlastními silami. Uvědomil jsem si, že splněním tohoto snu bych mohl pomoci i někomu dalšímu, kdo se ocitl v podobné situaci, jako já před pár lety. Pomoci mu uvědomit si, že život úrazem neskončil a že možná něco nového a skvělého začíná…“ říká Heřman.
- Projekt Cesta za snem
Projekt „Cesta za snem“ je společným projektem vozíčkáře Heřmana Volfa a produkční společnosti MILD production. Od začátku roku 2011 na projektu spolupracuje také společnost NEVER GIVE UP. Podstatou projektu je ukázat veřejnosti a hlavně těm, pro které se, tak jako pro Heřmana, stal po úraze invalidní vozík nezbytnou pomůckou, že i handicapovaný člověk se může nejen sportu aktivně věnovat, ale plnit si i své sny.
„Cesta za snem“ je projekt dlouhodobý. Kromě šíření myšlenky, že „život na vozíku nekončí“, každý rok po dobu čtyř let uskuteční Heřman spolu s týmem MILD production jednu zásadní cestu. Cesty začínají v Praze a jsou postupně směřovány na všechny čtyři světové strany. Celou vzdálenost každé cesty urazí Heřman na speciálně upraveném kole – handbiku – kole na ruční pohon.

Lidí, kteří se i přes svůj handicap rozhodli sportovat je mnoho, ale těch, kteří by sportovat chtěli, ale nevědí jak na to, je pořád mnohonásobně víc. Ti, co sportují, mnohdy nejsou příliš vidět, a veřejnost si tak myslí, že s vozíčkem „to přece nejde“. Cílem projektu „Cesta za snem“ proto je, tyto aktivity a celkově život na vozíku zviditelnit a ukázat, že „to prostě jde“.
Projekt CESTA ZA SNEM má za cíl motivovat handicapované spoluobčany a ukázat jim, že i na vozíku se dá žít plnohodnotný život a plnit si své sny. V širším pojetí oslovují Heřmanovy výkony celou širokou veřejnost. Zcela zdravým lidem pomáhají pochopit pohled vozíčkářů na svět, nabádají je k aktivnímu životu a umění radovat se z malých i velkých vítězství všedních dnů.
- Cesty za nadějí
Cesta „Praha – Paříž“ - Přesně týden poté, co Vítězný oblouk na pařížském Náměstí Charlese de Gaulla uvítal dojezd nejtěžšího cyklistického závodu světa Tour de France, byl tento slavný monument svědkem dalšího sportovního triumfu. V sobotu 1. srpna 2009 pod jeho majestátní oblouk dorazil český handbiker Heřman Volf. Na trase Praha – Paříž ujel za sedmnáct dnů 1355 kilometrů. Cestu absolvoval se svým jedenasedmdesáti-letým otcem a dlouholetým kamarádem Miloslavem Doležalem.
„Československá cesta“ - V roce 2010 uskutečnil Heřman Volf další ze svých cest na speciálně upraveném kole - takzvaně „na těžko“ se vydal z Prahy do Banské Bystrice. Na plně naloženém handbiku urazil 664 km za osm dní. Tuto cestu Heřman hodnotí jako mnohem náročnější, než cestu do Paříže. Jednak proto, že cestu se svým doprovodem absolvoval bez volného dne, druhým důvodem bylo velmi špatné počasí první tři dny a to, že se nocovalo pod stany – byla kombinace opravdu velmi náročná…
"Praha - Řím" - Notoricky známé pořekadlo říká, že „všechny cesty vedou do Říma“. Zdálo se nám tedy příhodné, že i Heřmanova „jižní cesta“ by měla směřovat právě tam. V celkovém plánu se bude jednat již o třetí realizovanou cestu, která ale svou délkou přesáhne obě cesty předchozí. Celou plánovanou vzdálenost překoná Heřman na handbiku během 19 dnů, přičemž denně urazí vždy mezi 80 až 110 km podle náročnosti dané etapy. Každý pátý den bude jednodenní přestávka. Start cesty do Říma se uskuteční 17. června v 8.00 hodin z Mariánského náměstí v Praze. Cílem, do kterého by měla výprava dorazit 5. července, je Svatopetrské náměstí ve Vatikánu před Papežským palácem.

Současný Heřmanův sen je odvážný a silný. Svou cestu nazval „Cesta za nadějí“. Nepojede za sebe. Chce jet za všechny české vozíčkáře. Poveze poselství o lidech na vozíku, o jejich úsilí vyrovnat se s tím, co je potkává a tíží. O tom, že to, co se naučili, co chtějí předávat dalším, aby i oni zvládli a překonali obtíže, aby nalezli smysl svého života. Z Říma, z Vatikánu, by Heřman rád přivezl zprávu od papeže Benedikta XVI. Zprávu o tom, že má smysl věřit v hodnotu a moc toho dobrého v lidech, že také lidé na vozíku jsou součástí celku, který má velký, dobrý náboj. Že stopa, kterou zanechávají svou pomocí, podporou a inspiraci druhým i svým vlastním bojem s nepřízní života, je důležitá pro všechny, že dává našemu životu smysl.
Tomáš Pchálek
Zpět