Warning: Undefined array key "HTTP_REFERER" in /var/www165/p43433/regiony.eu/web/app/controlers/HomeControler.php on line 167
Cykloserver

Demoverze - příprava nového webu

info

AKTUALITA

27. 10. 2011

Makedonia 4E Bike

Rubrika: Cykloturistika

Touha po objevování zajímavých bikových rajónů mě přivádí často i do vzdálenějšch míst planety. Tentokrát jsem v mapě spatřil pole neorané „pouhých“ 1300 km na jihu Evropy, v Makedonii.

Cesta plně naloženým transportérem s vlekem, napěchovaným hromadou parádních celopér, se vlekla, jako bychom jeli s žebřiňákem. Po dvaceti hodinách jsme se dokodrcali až na začátek našeho bikového putování, do podhůří Šar Planiny. Místní kopce, zahalené sněhem a oblačností, působily mrazivým dojmem.

Zahřáli jsme se douškem slivovice a vyrazili na první etapu k Mavrovskému jezeru. Tato zahřívací část nás hned na začátek obohatila o dvě zkušenosti. Za 1.: vzdálenosti bude třeba násobit koeficientem 1,5, protože údolí jsou tak hluboká, že jejich objížďka znamená vždy pár desítek bonusových kilometrů navíc. Za 2.: psi jsou tady v opravdu skvělé kondici. Šarplaninští ovčáci jsou ty největší ovčácké monstra, jaké jsme kdy na Balkáně zažili.


V dalších etapách v Mavrovském národním parku jsme se prokochali po nekonečných kopcích a pláních, jaké známe třeba z mongolských dokumentů. Zajímavé bylo zjištění, že horské oblasti jsou nezvykle liduprázdné. Žádné stáda ovcí nebo krav. Od obzoru k obzoru ani živáčka. Samozřejmě tomu odpovídá i velmi skrovné značení cest. To vám nabízí velmi volnou ruku ve volbě všelijakých vypečených trialových „zkratek“.


Jeden z nejdivočejších „jungle-trailových“ projektů jsme si na sebe ušili v NP Pelister. Po několika úspěšných etapách jsme si vzali do hlavy vystoupat na Pelister 2601 m. Pán v infocentru to neviděl jako dobrý nápad, ale tvářil se neutrálně. Záleží na sněhových podmínkách. Prvních 1300 m nás až pod vrchol celkem svižně přivedla představa, že v právě v tomhle parku žije na 50 medvědů. Na hřebeni vás čekají ty nejparádnější výhledy, kvůli kterým to vždy stojí za to. Jen jsme se zběžně rozhlédli, převalil se přes Pelister mrak s kroupami, aby prověřil, jak moc vážně to s vrcholem myslíme. Jak vám tak kroupy něžně masírují hlavu, dojdete brzy k názoru, že je čas na změnu názoru. Návrat stejnou cestou pro nás však není variantou. Vydáváme se po úzké stezce přes sněhová pole směrem k Prešpanskému jezeru v dáli.

V jednom z mnoha hlubokých údolí cesta definitivně mizí v kosodřevině. Je to jasné, stezku si sem jistě vydupali medvědi, aby si sem navedli dostatek kořisti po dlouhém zimním strádání. Když nemáte na vybranou, je všechno mnohem snazší. A tak se se s bajky na rameni probíjíme hustým porostem, abychom k večeru seděli zase někde u dobrého piva Skopsko. Štěstí přeje odvážným, takže jsme z Pelisteru skutečně se setměním klesli do nížin, do bezpečí vesnické hospůdky.


Přestože makedonské hory jsou (alespoň v květnu) velmi opuštěné, vyplatí se sem na kole vypravit. Národní parky Mavrovo, Galičica nebo okolí Ohridského jezera nabízí opravdu velmi slušné terény nepřeberných možností. Povrchy bývají často velmi hrubozrnné, celoodpružený bike vám tady opravdu výrazně zpříjemní cestu. V Makedonii jsme si v 8 etapách vyšlápli 520 km, s převýšením 9330 m. Kombinací řídnoucího vzduchu, adrenalinu a euforie jsme si opět přivodili stav absolutní cyklistické spokojenosti na delší dobu. Vždyť kolo je, jak známo, famózní věc! Bike 4ever!

Ruda Růžička

P.S. Více fotografií tady>>

Zpět